Brekeke brekeke, jak si to tak čvachtám krásnou, jihočeskou krajinou plnou voňavých rybníků a potůčků, tak se mi do síťky přimotal nějaký papír. A že jsem vodník vzdělaný, však jsem vymetl něco školních umývárek, tak jsem si přečetl, že se prý v Habří pořádá 7.3.2015 jakýsi candrbál. A že prý tam budou bytosti nevídané. Brekeke, omočím šosy ve vodě, sbalím svých pět hrnečků a vyrazím do společnosti.

V Habří, krásně obklopeném několika rybníčky, blikaly v sále fujtajblový šantánový lucerničky. To asi aby na sebe bytosti neviděly a navzájem se sebe nezalekly. Zbytečné obavy. Na taškařici dorazili krásné víly, princezny, kovbojové, kočička, dokonce i dědeček Hříbeček. A zahlédl jsem Macha a Šebestovou s jejich sluchátkem. Sluchátko zařídilo zahrání písničky nějaké smutné princezně a tím ji rozveselilo. Brekeke.

Po sále se procházel terč, ale nikdo si do něj nestřílel. A proč by ano, už takhle byl prostřílený až až. Rádcové X a Y nikomu neradili, asi měli zrovna volno. Včelku potěšilo velké množství včelařů, prý se díky nim cítila v bezpečí. Brekeke.

Konečně jsem zřel postavičky mně tak příjemné. Celé zelené! Brekeke, nabídl jsem zelené rodince vodu na přivítanou, ale oni ji odmítli!!! Žasnu, ještě jsem neviděl hastrmana, který by pohrdl vodou. Ha! Ač zelení, nejsou to vodníci, ale jacísi zlobrové. Zle tedy vůbec nevyhlížejí, naopak velmi přátelsky, hlavně to malé Šrečátko.

A tak si v tom malebném Habří rejdíme, veselíme se, kovbojka si k tanci zula i boty, asi se s ostruhami blbě tančí. Nabízím přítomným něco ze své špajsky, dokonce jsem hodil do placu i utopence již pěkných pár let uložené a lákám postavičky k nahlédnutí do mých hrnečků. Nechce se jim tam, nevím proč, mé dušičky se tváří spokojeně. Osvěžuji přítomné kapkami chladivé vody z mého přenosného potůčku. Nechápu proč, ale hříbek se zalít nechtěl nechat. Asi se chystá na usušení.

V jednu chvíli volá dědeček Hříbeček Macha s Šebestovou, Šrečí rodinku a mne k tomu pánovi se sluchátky, od kterého se linula muzika a předal nám nějaké dary. Na mne vyšel flák masa. No rybinou to bohužel nesmrdělo, brekeke, ale i tak to bylo moc dobrý.

A tak jsme se tak veselili, až jsme byli uveseleni ke spaní. Tak si jdu zalézt do rákosí a nechám si zdát něco pěkného. Třeba to, že se snad za rok sejdeme zas. Brekeke 🙂

 

Barča

 

[Not a valid template]