8. 11. 2003

Tak jsem se zase jednou nechal k něčemu ukecat. Zjistil jsem, že se 8. 11. 2003 jede v Jílovicích motocross. Silničáři v čele se Smržema si tady pořádají ukončení sezóny. Protože jsem se chtěl jet podívat a samozřejmě jsem nechtěl jet sám, rozeslal jsem pár mailů a SMSek. Sraz byl naplánován na dvanáctou hodinu u ARALu na Dlouhé Louce v Českých Budějovicích. Protože bylo docela chladno a větrno očekával jsem spíš sporadickou účast. Ve třičtvrtě na dvanáct jsem políbil drahou mojí ženušku a teple oblečen usedl na motorku.

Samotné cestě předcházelo několik tradičních úkonů. Na chvilku připojit mojí nedobrou baterku ke zdroji, kouknout do nádrže a hlavně kouknout do mapy jestli cestou není nějaká šikovná prodlužovačka. Sundal jsem z motorky vrchní kufr, na záda hodil batoh s ještě jednou mikinou a vyrazil jsem. Prodlužovačku jsem si rozmyslel, jenom cestou z Habří jsem si dal kousek místo po asfaltu po polňačce. K ARALu jsem přijel pět minut po dvanácté samozřejmě poslední. Před benzínkou stálo podezřele moc motorek a ještě víc podezřele endur typu KTM. Uvnitř benzínky už na mě čekali. Rychle jsme se oblekli a vyrazili ven. Jordyho slova: „Jedeš s náma!“ mě trochu zarazila. Já to uspořádal a jedu s nima? Spíš oni se mnou. Pepa (FJR1300) s Barčou (XJR1200) vyrazili od benzínky se slovy: „Tak si to hezky užijte!“ ještě dřív než jsem se stihnul obléct. Zůstal jsem tam sám se svým KLR650 Tengai a s Jordym (XR650), Johnem (KTM Adventure), Pohádkou (KTM Adventure) a Martinem (KTM 250 – asi). Všichni měli na motorkách obutý motokrossový pneumatiky, na sobě motokrossový oblečení a boty. Začínal jsem trochu pochybovat o tom jestli je dobrý nápad jezdit s nimi na mém cestovním endurku s polodrapákama Mitas E07. No nic už jsem tady zůstal a všichni se dušují, že se nepojede žádná kláda, a že jsou to samé polní a lesní cesty. Prostě, dalo by se to jet i na Goldwingu. A já blázen jsem jim uvěřil. Vyjeli jsme.

Už odjezd od ARALu předvedli snad všichni po zadním kole. Z Budějovic vyjíždíme po Vrbenské ulici, která končí na křižovatce tvaru T s ulicí Hlinskou. Před křižovatkou zpomalujeme a já přemýšlím jestli pojedeme do leva nebo do prava. Než jsem se stihl rozkoukat Pohádka, který jede první (už na benzínce jsme se dohodli, že pojedu poslední, abych je nebrzdil a oni na mě budou u odboček čekat), přejíždí křižovatku rovně do polí. Ze začátku je pěšinka až k jakémusi rybníčku, kde končí a my pokračujeme po zasetém uválcovaném poli. Všichni jedou jako šílenci a já se snažím držet s nimi krok. Vlastně stopu. Na konci pole sjíždíme na polní cestu a po chvilce z ní najíždíme na louku. Na louce vyjíždíme několik mezí a potom zajíždíme do nějakého háječku. Z háječku vyjíždíme opět po mezi do prudšího kopce. Dál vůbec nevím kudy jedeme. Zkusili jsme louky, polní a lesní cesty, zoraný a lehce zavláčený pole. Při jednom ze sjezdů z cesty na louku jsem naštěstí včas zaregistroval Johnův pád a radši jsem zůstal na cestě. Všichni jsme se k němu vrátili. Naštěstí byl v pohodě a už se sbíral ze země. Mezi cestou a loučkou byla stočka, do které se dostal předním kolem a neustál to. Odneslo to jenom plexisklo. které v pádu „ukousnul“ (trochu si rozrazil ret). Zbytky plexiskla jsme posbírali a naložili ke mně do batohu. Kudy jsme do Jílovic dojeli vlastně nevím. Polem nepolem, cestou necestou. Při přejezdu jednoho z brodů jsem trochu nezvládal výjezd a postavil jsem motorku elegantně na zadní (stál jsem za ní v potoce a držel ji před sebou). Naštěstí Jordy ji ze břehu chytil za vidle a postavil zpátky na obě kola.

Po menší motokrosové vložce zastavují všichni před železničním náspem a jde se zkoumat průjezd. Je to tunel (na šířku řidítek), kterým protéká malý potůček. Po jednom ho zdoláváme. Na konci tunelu musíme všichni pomáhat. Přímo proti tunelu roste statný smrk, takže se musí hned do leva do dvou strání. Tady jsme rozestaveni a motorku s jezdcem si „podáváme“. Johny po výjezdu první stráně zkusil zdolat druhou s rozjezdem, ale motorku zabořil do bahna až po motor. Jako poslední najíždím do tunelu já. Kecy typu odmontuj zrcátka přehlížím a jdu na to. Zrcátka se sklopili a ……. stojím. Nevejdu se. Řidítka vypadají, že se vejdou, ale chrániče na nich jsou trochu širší. Vyndávám nářadí a chrániče putují do batohu za Johnyho plexisklem. Po této úpravě už jsem se vešel, jenom jsem asi dvakrát o šutr zmáčknul páčku přední brzdy. Po výjezdu stráňky za tunelem, za vydatné pomoci ostatních, si všichni pochvalovali padací rámy na mém stroji. Prý je aspoň za co vzít.

Kousek za tunelem jsem si ověřil, že Mitasky jsou sice supr, ale do terénu to chce trochu jiný vzorek. Asi stometrový vršek, lesní cesta, je pokrytý mechem, trávou a hlavně vrstvou jemného mazlavého bláta. Hned dole jsem stěží ustál mírný driftík, ale zůstal jsem po něm stát předním kolem v pravé koleji po traktoru a zadním v levé. Ať jsem dělal co jsem dělal, obě kola do jedný koleje jsem nedostal. Celý kopec jsem měl nohy na zemi, odstrkoval se, točil plynem, mačkal spojku jako zoufalec a pomalu se škrabal nahoru za ostatními. Oni se svým motokrossovým obutím už dávno zmizeli za zatáčkou. Když jsem se zpocenej jak po běhu maratonu konečně vyškrábal nahoru, zastihl jsem je, jak zrovna slézají z motorek a jdou se podívat, kde se válím. Potom už scházelo dojet znovu polem nepolem a cestou necestou do Jílovic.

Tady jsme zjistili, že Pepa s Barčou už dávno odjeli, protože jim byla zima. Závody v plném proudu a do nás se zima dala také, dřív než jsme se stihli rozkoukat. Přece jenom jsme se trochu zpotili. Rychle jsme do sebe vrhli nějaký grogy, buřty atd. a tradá zpátky. Na cestu se s námi vydávají další dvě KTM. Jedem stejnou cestou zpátky. Při vjezdu na pěšinu k tunelu se mně jeden z nově jedoucích KáTéeMkářů ptal jestli jsem to projel i já. Zahřálo mně to u srdce, asi jsem dobrej. Doma jsem odbahnil motorku a s namoženejma tříslama odpadnul na gauč jako mrtvola. Zjistil jsem že, můj Tengai by potřeboval prodělat nějakou odtučňovací tůru a já musím někde sehnat trochu svalstva.

Asi si koupím nějaký endurko, obsahově tak kolem 250 až 400 ccm.

Jenom je třeba někde sehnat vatu, love, prachy, děngy, eura, doláče nebo něco takovýho.

Cestou nebyl čas na focení takže fotil jenom Pohádka digitálem u tunelu.

zapsal siskin

[Not a valid template]