V pátek odpoledne jedeme se siskinem do hotelu Saturn v Křišťanovicích. Stejně jako loni pořádá sraz motorkářů – původně Jihočechů, ale hned rozšířeného na celou republiku – stylem: „Moje babička bydlela ve Strakonicích, můžu také přijet?“ Tím pádem dorazí lidé například z Prahy, Ostravy, od Znojma apod. Někteří účastníci srazu z loňska už dlouho dopředu hlásí, že dorazí již v pátek, aby si tu „kultůru“ pořádně užili. A vskutku. Přijíždíme k hotelu a na dvoře již stojí několik motorek. Postupně se vítáme se známými tvářemi a jdeme se zabydlet. Večer poklidně sedíme s lidmi jako je například Marvin, Alex se svým synem, Belf se Zdeňkou, Pupi a Bupi, Horneťák, Bagyš, Pepa a Barča, Hok s Martinou a další.

Ráno 19. 9. 2006 se tedy koná již 3. ročník setkání Jihočechů a jejich obdivovatelů. Sraz máme mezi devátou a desátou hodinu na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Po snídani chvilku postáváme u motorek na dvoře, Alex nám tam poskakuje v „harapeskách“ a předvádí svá lýtka. Už ale máme nejvyšší čas vyrazit a tak nasedáme na motorky a mlhou si razíme cestu do Budějc. Na náměstí jsme včas. Parkujeme a doufáme, že dorazí dost lidí, počasí naštěstí vypadá slibně. Pomalu se to sjíždí, se všemi se vítáme, rozdávám samolepky od Nigry. Jmenovky tentokrát nemáme, stejně už se skoro všichni známe. Jako vedoucí jezdec mám žlutou vestu, zastavovači dopravy oranžovou. Muf patří také k této rychlé rotě a jede na čtyřkolce. Siskin veze kameramana Jirku. V deset vyjíždíme z náměstí, a protože je tu několik jedinců, kteří nějak zapomněli, že mají přijet s plnou nádrží, zastavujeme ještě raději u benzínky ÖMV na Vltavě. Naše cesta pak vede přes Hlubokou, Hlubokou Zámostí, Hrutov a Lomnici nad Lužnicí do motorestu v Děbolíně u Jindřichova Hradce. Tam máme domluvený oběd – polévku a kuřecí plátek s bramborem. Merlin dostává od ficcuse Diplom za 1. místo v soutěži „O největšího LOVCE“, společně s přibaleným kondomem. Má to nějakou návaznost na jejich chatování před akcí, kdy ficcus hlásil, že by chtěla jet na sraz nějaká jeho kolegyně z práce, a že nemá s kým jet. Chudák Merlin nic zlého netuše se upřímně a urputně obětavě hlásil, že jí klidně sveze. No to ještě asi neznal šprýmaře ficcuse, kterého samozřejmě žádná jeho kolegyně neprosila o to, aby mohla jet s námi na sraz. Po obědě nás kolečka vedou přes centrum Jindřichova Hradce, abychom alespoň očkem zahlédli ten krásný hrad, co tam mají, pak kousek po hlavní silnici E551 do Lásenice, kde odbočujeme na Chlum u Třeboně a Suchdol nad Lužnicí. Tam opět krátká zastávka u benzínky a pokračujeme chviličku po krásném novém asfaltu přes Hrdlořezy do Nových Hradů, Horní Stropnice, Benešov nad Černou a ještě jednou zastavujeme – tentokrát u benzínky v Kaplici. Zde rozbaluje své nádobíčko ficcus – nééé nebojte se, nesvlékal se! Vytahuje z kufru židličku, nářadí, hadr (rudé tričko se žlutým srpem, kladivem a hvězdou) a plakát, na kterém je napsáno: HARD IMAGE s. r. o. – úprava sliderů, přileb, motocyklů…RACING (slider – rašple), OFF ROAD (plasty, padáky, přilba – rašple, kladivo), HARD ŠKARPING (komplet tuning k nepoznání – možno i oheň – pouze na objednávku). Usazuje se a hned má první zákazníky. Například Horneťáka, který chce vypadat jako drsňák a tak si nechává obrousit brikety na kolenou. Obchází ho také OldMan, ale tomu se do toho nechce, přece si nenechá zkazit svou těžce vybudovanou image „odsazovače“. Barča dnes již po několikáté osedává mladýmu Alexovi GSko bavoráka 650. Pozorujeme Desmovu kombinézu, která se mu tak „trochu“ vytáhla na zadku. Kdosi zde prohlásil, že: „Desmo má těhotnou prdel!“ Dál to valíme přes Rejty, Český Krumlov, Chvalšiny, Ktiš, Křišťanov do Křišťanovic a zpět do hotelu. Protože Desmo má pocit, že mu něco rachtá v motorce, hned se kolem ní shlukuje pár maníků a hledají příčinu toho hluku. Nakonec se jim daří vylovit z útrob malý železný váleček, který se tam kdesi v zadním kole převaloval. Příhodně ho nazývají – kurvítkem. Barča si jde na chvilku projet bramboráka Dakara a je z něj nadšená! Letos je tu také pár mlaďochů – Icing a fallen.

Postupně se většina účastníků ubytovává a scházíme se ve velké restauraci hotelu. Během večera se snažím všechny vyfotit. Probíhá také pózóvání „PADÁČKŮ“, to znamená focení těch, kteří v uplynulém roce spadli na motorce. Bohužel se k nim po pádu na Slovensku také musím připojit. Pak mimo jiné i Márrio – po nárazu do skruže, letu přes řidítka a zlomenině klíční kosti a muf, který nějak nestihl odbočit a jel rovně po polňačce do lesa. Samozřejmě, že později během večera, nemůže chybět tradiční vystoupení známého pěveckého sboru Helmštajni. V zápalu boje zde někteří dělají lebkouny, to si raději najděte na fotkách, to se nedá popsat. Jeník, Radek a Horneťák kouří doutníky vítězství. Všichni jsou z nich „nadšení“, protože se zde značně zmenšuje viditelnost. Desmo zde předvádí své chlupaté břicho. Naštěstí se nikdo nezalekl a bujarý večírek pokračuje dál až do pozdních ranních hodin.
V neděli ráno po snídani se všichni pomalu rozjíždějí ke svým domovům. Bylo to super, tak snad zase za rok na viděnou!!!