\u017dil byl jednou na jihu království, v malebné vesni\u010dce šprýma\u0159 a snílek Pet\u0159ík. Tropil si \u017eertíky ze svých druh\u016f, nešet\u0159il \u017eádného kamaráda, ba ani neznal úctu ke stá\u0159í. Po \u010dase mu u\u017e \u017eádný nev\u011b\u0159il ani datum. Ale \u017ee m\u011bl za kamarády nás, dalo se vcelku o\u010dekávat, \u017ee se jednou ucho utrhne a my mu to vrátíme i s úroky. Jednou, takhle po ránu, stál Pet\u0159ík za svou pastouškou a hled\u011bl na hladinu nazelenalého rybní\u010dku. Tu zvolal: ,,vidím doky veliké a v nich flotilu krásných lodí vyplouvajících po pot\u016f\u010dku na sv\u011btová mo\u0159e!“ A jal se uskute\u010dnit sv\u016fj sen. A \u017ee to nebyl \u017eádný malý trouba, nezašel k prvnímu truhlá\u0159i pro pár prkýnek, z nich\u017e by si stloukl jen tak n\u011bjakou kocábku. Rad\u011bji vyslal poštovní holuby k pánovi mo\u0159í za devatero horami a devatero mo\u0159i s prosbou o zaslání plán\u016f na stavbu kocábky v našich krajích nevídané. Prý nebude moc veliká, ale táák krásná, \u017ee budeme všichni hled\u011bt ú\u017easem neschopni slova. A za\u010dal nám vypráv\u011bt, kterak za\u010dne krásný \u017eivot námo\u0159níka a m\u011bl p\u0159i tom v o\u010dích dálky daleké a touhy mo\u0159eplavc\u016f. Tak nám svitla nad\u011bje na potrestání Pet\u0159íka za léta jeho \u017eertík\u016f. Pán mo\u0159í na Novém Zélandu neznaje zem\u011bpis a tudí\u017e netušíc, \u017ee naše zemi\u010dka nemá mo\u0159í, vyslal holuba s plány opravdu zp\u011bt. A tehdy p\u0159išla naše chvíle. Zmocnili jsme se holuba, uko\u0159istili plány, holuba se\u017erali ( néé! To bychom neud\u011blali). Plány 5timetrové kocábky jsme zam\u011bnili za plány kocábky trošku v\u011btší – 126timetrové Aurory a p\u011bkn\u011b ji Pet\u0159íkovi podstr\u010dili. Pet\u0159ík, celý š\u0165astný, \u017ee se na n\u011bj daleký vládce nevykašlal, honem roztruboval na všechny strany, \u017ee u\u017e mu plány dorazily a \u017ee m\u016f\u017ee za\u010dít se stavbou. Tak moc se t\u011bšil, \u017ee si snad ani v první chvíli nevšiml, co\u017ee to bude vlastn\u011b stav\u011bt. A\u017e po chvíli nev\u011b\u0159ícn\u011b zíral, postavil se p\u0159ed Br\u010dálník a zjiš\u0165oval o kolik metr\u016f bude jeho lo\u010fka p\u0159esahovat vodní plochu. O hodn\u011b! A tu mu z o\u010dí vyprchaly dálky daleké a usadil se tam místo nich \u010derný smutek. Byl snílek, ale blbec néé! Pochopil, \u017ee tohle je pro n\u011bj velké sousto. Auroru nezvládne. Popsal na pergamen vzniklou situaci a odeslal zp\u011bt na Nový Zéland ( vzpomínáte, holuba jsme nese\u017erali). Pán mo\u0159í mu odpov\u011bd\u011bl, \u017ee neví, co je Aurora a a\u0165 si z n\u011bj Pet\u0159ík netropí šašky. A tak Pet\u0159ík plakal na všechny strany. St\u011b\u017eoval si tam i onde a pomalu ch\u0159adl a ch\u0159adl. P\u0159estal \u017eertovat, a u\u017e to vypadalo, \u017ee ulehne se zlomeným srdcem, kdy\u017e tu se nám ho z\u017eelelo. A tak jsme pov\u011b\u0159ili Siskina, nebo\u0165 má st\u0159evo a hlavn\u011b v robot\u011b nemá nic na práci a tudí\u017e hodn\u011b \u010dasu, aby sesmolil vyd\u011bra\u010dský dopis A on tedy sesmolil, tohle z n\u011bj vypadlo: Daragoj Pjotr, menja zavut Volodja. U menja dlja tebja ó\u010de\u0148 charošaja informácia . U menja v trezore le\u017ei\u0165 plany tvajej kocabky Charlej s nomerom 16. Kagdá ty jiš\u010do n\u011bkagdá cho\u010deš ety plano\u010dky pasmatre\u0165 ja tebje jich vydáju. Prichadi v pjatnicu 1.2. 2008 v 21,30 na graz balšoj vodnoj plochy v Šindlovych Dvorcach. Prin\u011bsi saboj výkupné. Adnu butýlku whiskey Tullamore Dew i kus špeká ili pršutá. Ja tibje var\u016fju. Nikakája policia, nikakoje svjedky, nikakoje padfuky. Kak u tebja n\u011bkakoje n\u011bcharošije správanie ja vhodim plano\u010dky do studenój vadý v rýbniku, kde jich o\u017eu\u017eláj\u011bt kápr ili suméc. Na grázi ty chodí tam i zp\u011bt po celoj dýlke. Ja tebja v spravnoj \u010das paka\u017e\u016f. Ješ\u010do raz! Nikakoje padfuky! Nas mnogo! My mafíja! Privet Volodja no fuj! To jsem se vyd\u011bsila, on to hošík ur\u010dit\u011b ned\u011blá poprvé. To vypadá, \u017ee má ve vyd\u011bra\u010dských dopisech praxi. No a jak se vyd\u011bsí Pet\u0159ík, a\u017e najde tenhle dopis na zápra\u017eí. Našel, ulekl se, rozklepal, pohladil v\u011brnou cho\u0165 a robátka po vlasech, sepsal poslední v\u016fli, vzal divého psa Baskervilského a vydal se pod rouškou tmy na smluvené místo. A tam u\u017e jsme na n\u011bj \u010dekali my! P\u011bkn\u011b ukryti v houští pod hrází. Pet\u0159ík krá\u010del krokem pomalým a nejistým. Opatrn\u011b a potichu se za ním vydal Muf v od\u011bvu vskutku mafiánském. Tu se Pet\u0159ík oto\u010dil a spat\u0159il d\u011bsivou postavu halící své mohutné t\u011blo do dlouhého ko\u017eeného kabátu a na o\u010dích pod širokým kloboukem velké tmavé brýle. Pet\u0159ík zkoprn\u011bl a vtom se na n\u011bj zezadu vy\u0159ítil mu\u017eik Pepa v rozervaném od\u011bvu s chlupatou ušankou nak\u0159ivo nasazenou. Na mu\u017eika Pepu se vrhla baskervilská bestie, aby mu, vrtíc ohonem, olízla tvá\u0159. To byl okam\u017eik pro nás. Siskinka dr\u017eela pláno\u010dky a já jsem pod nimi škrtala zapalova\u010dem. D\u011bs v o\u010dích bývalého šprýma\u0159e Pet\u0159íka se pomalu m\u011bnil v ú\u017eas. Celými Šindlovými dvory se ozvala ozv\u011bna ob\u0159ího kamene, který spadl Pet\u0159íkovi ze srdce. Kone\u010dn\u011b pochopil. Poznal nás a v tu chvíli v\u011bd\u011bl, \u017ee má vyhráno, proto\u017ee my, jeho v\u011brní druhové v jedné stop\u011b, mu nic špatného neprovedeme. A neprovedli, po pár panákách tulamorky zaplacených v místní kr\u010dm\u011b, kde se na nás koukali s obavami a obsluhovali nás s hlubokou poklonou, jsme p\u0159edali Pet\u0159íkovi pláno\u010dky. A te\u010f jen \u010dekáme, kdy nás vyveze na nové kocábce.[Not a valid template]\n
<\/p>\n
<\/span>….. a léta b\u011b\u017eí. Ob\u010das n\u011bkdo z nás zavítá do dok\u016f nov\u011b vyrostlých na b\u0159ehu lou\u017ee šindlácké, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee se Pet\u0159ík nefláká, \u017ee neusnul a nenechal pláno\u010dky ladem. Ob\u010das se i obával, zda mu p\u0159i veselých okam\u017eicích kocábku nepocucháme, ale my se kolem motali s tím krumpá\u010dem velice opatrn\u011b. <\/span><\/p>\n <\/span>A pak p\u0159išel TEN DEN! Pet\u0159ík se rozhlédl po svém kutlochu, usoudil, \u017ee u\u017e není \u017eádný h\u0159ebí\u010dek, nýtek \u010di cokoli, co by se m\u011blo n\u011bkam na kocábku natlouct. V o\u010dích se mu usadilo vedle dálek dalekých i uspokojení, hrd\u011b se nadechl a rozeslal poštovní holuby. Tentokrát jen po okolí, tentokrát jen nám, jeho v\u011brným druh\u016fm. Te\u010f si uv\u011bdomuju, \u017ee vlastn\u011b nevím, zda stejnou zprávu neposlal i králi mo\u0159í na Nový Zéland, ale nikdo z dalekých kraj\u016f se neukázal, tak asi ne. Ve zpráv\u011b jsme si p\u0159e\u010detli, \u017ee TO DOKÁZAL! P\u0159es naše ústrky a ned\u016fv\u011bru postavil ,,kocábku táák krásnou, \u017ee budeme všichni hled\u011bt ú\u017easem neschopni slova“, a \u017ee máme p\u0159ijet a hled\u011bt ú\u017easem neschopni slova 23.7.2011 v 16,°°h na šindláckou lou\u017ei.<\/p>\n <\/span>Abychom Pet\u0159íka \u0159ádn\u011b ocenili, trochu od\u010dinili naše škození, tak se na k\u0159est Aurory p\u0159ipravujeme. Vymýšlíme dárky a <\/span>p\u0159ipravujeme doprovodnou flotilu.<\/p>\n <\/span>A s písní ,,já mám kocábku náram náram náram, já mám kocábku náramnou“ p\u0159icházíme na b\u0159eh a…….. hledíme na kocábku táák krásnou, \u017ee ú\u017easem nejsme schopni slov“. AURORA \u017eije! Je postavena, je vrhnuta do vln šindlácké lou\u017ee a napjat\u011b o\u010dekává, a\u017e její boky budou omývat vlny zajímav\u011bjší, vlny velkých \u0159ek a poté i vlny krásn\u011b slané a vo\u0148avé. Te\u010f se tu nat\u0159ásá, na boku nápis AURORA!! Né, koukáme, \u017ee se p\u0159eci jen jmenuje troši\u010dku jinak. ,,ARORUA <\/span>– jméno mé!“ hlásá do sv\u011bta. Pet\u0159ík si ta písmenka drobet oto\u010dil, aby to nevypadalo tak n\u011bjak ….. Kdo by taky uv\u011b\u0159il, \u017ee se sem Aurora vejde, \u017ee?<\/p>\n <\/span>Arorua, s nezbytným d\u011blem na lesknoucí se palub\u011b, ševelí plachtovím lákavou píse\u0148: ,,tak šup, nastupte, okuste ten blahý pocit let\u011bt se mnou po hladin\u011b s v\u011btrem ve vlasech“. Nenecháme se p\u0159emlouvat, nalo\u010fujeme se, u\u017eíváme a klaníme se p\u0159ed Pet\u0159íkovým umem. Opouštíme palubu d\u0159ív, ne\u017e se z kapitána stane kru\u0165as \u0159voucí cosi o drhnutí paluby na kolenou. Ješt\u011b je na \u010dase pok\u0159tít krom\u011b lod\u011b i kapitána s kapitánkou a zbaštit n\u011bjaký ten p\u0159ipravený proviant.<\/p>\n <\/span>A te\u010f \u010dekáme z kterých kraj\u016f dalekých nám budou p\u0159icházet \u010dumkarty s podpisy Pet\u0159íkovi rodiny a otiskem tlapky Aroruy.<\/p>\n <\/span>Zatím okusili vodu \u0159eky \u0159ek – Vltavy, zazá\u0159ili co by perla p\u0159ehrad Orlíku a Lipna a chystají se dál a dál, za sluncem, za dálkou dalekou, za touhou starých mo\u0159eplavc\u016f……………… HODN\u011a ŠT\u011aSTÍ, MIST\u0158E!!!<\/p>\n <\/p>\n p.s. Wéno, kdy\u017e Ti n\u011bkdo tvrdí, \u017ee Ti z motorky n\u011bco te\u010de, tak se d\u0159ív podívej na jeho potutelnou tvá\u0159, ne\u017e za\u010dneš motorku rozebírat. Jojo, Pet\u0159ík u\u017e zase našel chu\u0165 k lotrovinám \ud83d\ude09 .<\/p>\n [Not a valid template]<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u017dil byl jednou na jihu království, v malebné vesni\u010dce šprýma\u0159 a snílek Pet\u0159ík. Tropil si \u017eertíky ze svých druh\u016f, nešet\u0159il \u017eádného kamaráda, ba ani neznal úctu ke stá\u0159í. Po \u010dase mu u\u017e \u017eádný nev\u011b\u0159il ani datum. Ale \u017ee m\u011bl za kamarády nás, dalo se vcelku o\u010dekávat, \u017ee se jednou ucho utrhne a my mu to […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0},"categories":[14],"tags":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/264"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=264"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/264\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1271,"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/264\/revisions\/1271"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=264"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=264"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.motorkarizhabri.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=264"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}