Je to zajímavý, ale pomalu se začíná stávat již tradicí, že se jednoho dne v únoru kolem druhé hodiny u zastávky objeví pár podivných individuí, z ničeho nic přijede od Lipí malý zelený autobus, otočí se a ony podivné bytosti se s vřískotem na rtech vřítí do jeho útrob na měkká sedadla. Dveře se zasunou a zelená střela hbitě vyrazí vpřed – vzhůru do Znojma! Vybojovat na boulink další trofeje!
Stejně tak tomu je i letos 2. 2. 2013. Do zelené dodávky k ficcusovi nastupují téměř stejné tváře jako loni: siskini, Jeník, Dan a muf. Něco tu koluje k pití, ani nevím co, nějak mi třeští hlava, muf sedí za mnou a škrtí mě na kapuci od kabátu. Je mi hned jasný, že SEDIM blbě. :o(
Přijíždíme k Wénovi do Počátek – stále žádná změna co se týče zvonku, takže opět trošku hulákáme pod okny. Sbírá ale plusové body – dole na dveřích září krásná zlatá cedulka oznamující, že zde se nachází VELVYSLANECTVÍ MOTORKÁŘŮ Z HABŘÍ. Vítá nás sám zodpovědný vedoucí Wéna a jeho ctihodná asistentka Kačenka. Nabízejí nám občerstvení. Wéna dokonce připravil i špagety, ale nikdo nějak nemá chuť a tak mu tentokrát dáváme košem. :o( Chvilku sedíme a kecáme, popíjíme a pak se už chystáme k odjezdu. Nesmíme také zapomenout naložit našeho maskota – velice oblíbeného papouška.  Soukáme se do ficcusovi zelené střely a míříme rovnou do Dobšic u Znojma. Cestou se ještě dožaduji zastávky na WC, ta dvě piva chtějí ven. ficcus tentokrát „skoro“ bez frfňání, asi jen po půl hodině prošení a vyhrožování, že se počůrám v dodávce, zastavuje na odpočívadle. Už je tma a já zasedám za nedaleký strom. Ještě že tak. Po chvilce totiž ficcus mým směrem nastavuje čumák auta a kužel světla obtéká kolem kmene stromu, za kterým jsem již notnou chvíli v podřepu. V klidu dokončuji akci a zasedám zpět do dodávky. K cccendovi přijíždíme kolem 18-té hodiny, přesně jak jsme slíbili. Děti jsou zas o rok starší, my všichni o rok krásnější. Rozbíháme se po Jarošovic zámku, který má 42+1 a vybíráme si svá tradiční lože. V kuchyni u kávy ještě dokreslujeme ceduli na boulink. Děti nám pomáhají, a protože je pořád ještě zima, somruje Wéna na Terezce čepičku od panenky pro papouška. Pak už pomalu vyrážíme. Nebloudíme, ficcus již cestu dobře zná.
Cccenda připravuje poháry, aby nás naladil a pomalu už se také trousí jeho těžce sehnaní hráči. Znojemské družstvo se skládá z cccendy, Janičky, Mirky, Moniky, Jany, Víti, Radima a Boše. Už dlouho dopředu hlásil, že má problém sehnat alespoň těch osm lidí, a že to letos bude slabší. Obkládáme stoly nějakým občerstvením, které jsme přivezli a už se pomalu rozjíždí dlouho očekávaný souboj. Kačenka s cccendou tady oba šermují elektronickými trubičkami od Ježíška, které jim mají nahradit cigarety. Muf po pár kolech zjišťuje, že jsme zřejmě opravdu silnější tým a tak začíná vypouštět hru a více se věnuje pití. Za nedlouho se potutelně uculuje, motá se a tančí po dráze. I přes to nakonec získává cenu za strajkera roku. Jako tým obhajujeme vítězství a tak opět připevňujeme zlatou cedulku na pohár. První místo v jednotlivcích získává Radim, druhé ficcus a třetí Wéna. Járek roku získává Monička a dostává krásné víko od kanálu. Při předávání cen samozřejmě opět probíhá tradiční cccendův tanec. Na společné fotce pózujeme s rukama založenýma ve stylu ala Kačenka. Po skončení akce se přesouváme k cccendovi do sklípku, kde popíjíme a konzumujeme krásně připravené obložené mísy od paní Bošové. Některé věci se prostě s železnou pravidelností opakují a tak i letos během chvilky odpadává Wéna, letí kamsi ke hnězdám a opět se stává terčem našeho focení. Naštěstí tentokrát se ho daří v pohodě uložit a neobtěžuje tedy Terezku jako vloni. Muf vytuhnul nahoře v pokojíčku a obtěžuje ho miminko, on ale nereaguje.
Druhý den se loučíme s domácími, že je cccenda ve spodním prádle už asi ani nemusím zmiňovat. Cestou zpět otvírá Kačenka s Wénou 5-ti litrový kanystr s vínem – na víčku označeným V.Z. (jako Veltlínské zelené) a trošku popíjíme. Oni trošku víc, a i když původně tuto zprávu měla napsat Kačenka s Wénou, myslím, že si toho už moc nepamatují, takže se tohoto úkolu zase „dobrovolně“ zhostím já. Zastavujeme ještě v Pavlicích v klobásovém ráji a kupujeme pár kilo masných výrobků ze zdejší luxusní produkce. Muf to do sebe hned hrne, Wéna olíbává všechna vycpaná zvířata na zdi, ačkoliv je zde velká cedule: „Nesahat na vystavené exponáty!“ Nakonec o několik kilometrů dál „vojíždí“ slámové medvídky z filmu: „Pojďte, pane, budeme si hrát!“ Dan mu nadšeně pomáhá a pak si stěžuje, že má vopíchanou hlavu a zlomenou klíční kost. VéZetko rychle mizí a Wéna nutně potřebuje ihned zastavit na WC. Nic mu nevadí, že jsme zrovna ve městě, stoupá si rovnou k nějakýmu domku a pod oknem vykonává svou potřebu. Naštěstí ani ta paní za záclonou nic neříká. ;o)) Horší pak asi bylo, co si Wéna vyslechl na zkoušce, měl být totiž ve dvě v divadle, ale bohužel po úpravě VéZetkem nějak nebyl schopen tam vůbec dorazit. Ještě se ani nepráskl co bylo. V Počátkách jdeme na pizzu k teplému číšníkovi a Dan pak čůrá starýmu Wénovi na „líšáka.“ U bytovky zanecháváme rozevlátou Kačenku s Wénou a míříme rovnou do Habří. Ti dva zapomněli u cccendy spacák, v autě klobásky s masem a ztratili víčko od kanystru. Ficcus hlásí, že ho mají u nich v popelnici, ale Kačenka přiznává, že už ho asi nebudou potřebovat. :o)))
No myslím, že se letos akce opět vydařila a děkujeme moc organizátorovi. Nový termín je již vyhlášen a příště se prý Radim s Laďou těší, že to bude v Habří – tak to jsme opravdu zvědaví, jestli Znojmo dorazí.
siskinka

[Not a valid template]